Lukáš Pítra

Lukáš Pítra.

Jsem SEO specialista & PPC fanda na volné noze. Stavím mosty mezi lidmi, weby a vyhledávači. Svoji práci miluju, už 9 let.

Twitter

Nejnovější tweety:

Jaký byl první rok na volné noze?

28. března 201326 komentářů

28.3.2013 napsal Lukáš Pítra

Je to přesně rok, co jsem se rozhodl udělat tlustou čárou za životem agenturního kolečka a skočit oběma nohama do velkého neznáma – freelancingu. Když se ohlédnu zpět, bylo nejbláznivější, nejtěžší a asi i nejlepší rozhodnutí, jaké jsem v životě udělal. Po 12 měsících můžu konečně na plnou hubu říct, že to byl profesně i osobně nejkrásnější rok mého života. Nebylo to ale zadarmo, musel jsem se za pochodu naučit změnit své myšlení a „vyžrat si“ pár tvrdých lekcí. O své zkušenosti se dnes chci podělit hlavně s těmi, kdo o odchodu na volnou nohu teprve přemýšlí a bojí se udělat první krok :-)

Svoboda a zodpovědnost

V prvních týdnech na volné noze mne nejvíc okouzlila obrovská osobní svoboda. Žádné 10-14ti hodinové „šichty“ v kanceláři, žádné ranní vstávání, žádní nudní a předem ztracení klienti. Oprostil jsem se od všech task-managerů, počet denně odeslaných a přijatých emailů se snížil nejméně o řád a slovo „musím“ mi zmizelo ze slovníku. Začal jsem si organizovat čas tak, aby vyhovoval mém rytmu – pracovat do pozdě, vstávat pozdě. Každým dnem jsem na prsou cítil rostoucí obrovskou vnitřní sílu rozhodovat plně o všem co a jak dělám, s kým si povídám, kam jezdím, na co řeknu ano a na co řeknu ne.

Brzy jsem ale dostal taky první varovnou facku – to když se mi kalendář začal vymykat z ruky, nestihl jsem první termíny a celková produktivita práce šla dolů – protože pracovat jsem přece „právě teď“ nemusel. Spoléhal jsem na svoje dřívější manažerské zkušenosti – ukázalo se ale, že řídit sám sebe je v lecčems mnohem těžší, než řídit jiné. Uvědomil jsem si, že s velkou svobodou přichází i velká zodpovědnost. Podnikám svým jménem na svůj účet a svou profesní čest – nemám na koho se vymluvit, kam zamést problémy pod firemní kobereček. Po 10ti letech v pracovním procesu jsem se tak trochu učil zodpovědnosti odznova.

Hodně mi pomohl sebekoučing, ke kterému mne přivedl skvělý kouč Honza Čepelka. Měl jsem taky to štěstí, že v počínajícím krizovém období jsem si zařídil kancelář s kamarádem a zkušeným podnikatelem Martinem Matějkou, který mi drsnou denní kritikou tváří v tvář pomohl hodně rychle nastavit zrcadlo mým zlozvykům. Navíc se mi povedlo v té době jet na workshop o životě na volné noze s Robertem Vlachem  a načerpat kus inspirace – začínajícím freelancerům vřele doporučuji :-)

Dobré jméno je největší bohatství

Když pracujete v zaběhnuté firmě nebo v agentuře, jste pod křídly silné značky. Nemusíte se starat o shánění zakázek, nejste sami na řešení problémů a neúspěchů, neřešíte papírování a účetnictví. Nepotřebujete se starat o svou osobní značku – soustředíte se jen na svou práci. Opíráte se zkrátka o práci celé řady lidí okolo vás. Na volné noze je veškerá „starost o byznys“ na vašich bedrech a musíte se naučit zvládnout řadu nových disciplín – obchod, krizovou komunikaci, řízení sebe sama i provozní agendu.

Mým nejcennějším podnikatelským aktivem se stalo mé dobré jméno. Firemní marketing a aktivní obchod jsem vyměnil za snahu dělat svou práci za všech okolností na 100%. Naučil jsem se, že abych mohl dostávat, musím nejdříve dávat – že vstřícnost, otevřenost a určitá stavovská čest udělají mnohem víc, než vypiplaná obchodní prezentace. Můj marketing nestojí na kampaních a „salesu“ ale na tom, jak o mně smýšlejí a co o mně říkají ostatní – klienti, partneři, odborná veřejnost.

Asi nejtěžší část freelancingu pro mne osobně bylo překonat svoje introvertní návyky. Byl jsem léta zvyklý „dělat si to svoje“ a příliš se nemontovat do dění v oboru. Záhy jsem ale pochopil, že o sobě musím dát světu vědět a pozornost i uznání si pracně zasloužit. Naučil jsem se dělit se o své názory a zkušenosti na blogu, navštěvovat různá setkání a poznávat se s novými lidmi. Naučil jsem se respektovat konkurenci a přemýšlet nad tím, co a jak říkám, abych si neudělal z ostudy kabát. Naučil jsem se sdílet zajímavé informace, know-how a podílet se na osvětě – přinášet do svého oboru přidanou hodnotu, něco užitečného, co nedělám primárně pro peníze nebo jiný osobní prospěch.

Pokora

Paradoxně jsem měl na začátku trochu smůlu v tom, že jsem měl obrovské štěstí. Mému blogu ještě teklo mléko po bradě, když si mé tvorby všimla známá jména jako Marek Prokop, Plaváček nebo Martin Kolčaba s Filipem Podstavcem a pomohli mi dostat se do širšího povědomí. Kamarád Martin Matějka mne vedl za konzultantskou ruku a pomohl mi dostat se k prvním zakázkám. Začal obchodně fungovat tento web i profil Navolnenoze.cz. Po pár týdnech se poptávky jen hrnuly, můj „plat“ se oproti agenturnímu standardu rychle výrazně zvýšil. Cítil jsem se na koni a začal si náramně věřit – práce se dařila, klienti byli nadšení a vše šlo podle plánu. No a pak přišla třetí facka – totiž že na volné noze nemáte nic jisté.

Stačilo poměrně málo – tu se faktura dostala do prodlení, tam se klient rozhodl nezaplatit bez udání důvodu vůbec. Sebejistě jsem odmítl několik méně zajímavých poptávek v pevné víře, že „co nevidět budou další, lepší“. Začal jsem být trochu líný psát na blog a přinášet do oboru něco zajímavého – vždyť práce je přece dost. Přitom jsem stále vesele utrácel za kdejakou blbinu – nová elektronika, celonoční tahy a opulentní nákupy dárků pro blízké – abych ukázal, že „teď na to hustěkrutě mám“. Všechno se krásně sešlo rychle po sobě a já dosedl tvrdě nohama na zem a musel se na čas výrazně uskromnit.

Pochopil jsem, že v podnikání jsou tučná období, i ta hubenější. Že o své dobré jméno musím pečovat neustále a že práce za mnou sama nepřijde, je třeba pro to taky něco dělat. A že musím sakra dobře hospodařit s časem i s penězi. Velká pokora před lidmi okolo mne i před blbou náhodou je více než na místě.

Jaký teda byl ten první rok na volné noze?

Byl úžasný. Posunul jsem se o obrovský kus dál profesně i osobně. Nebojím se říct, že jsem svým způsobem hodně dospěl. Získal jsem finanční nezávislost, našel mnohem více času pro sebe i své blízké. A jsem na to všechno velmi hrdý, protože jsem si to vydřel a můžu si za svou prací i svými slovy stát.

Mnohem více než sobě za to ale vděčím lidem, kteří mi pomohli. Prvním klientům, kteří mi dali šanci se rozjet. Parťákovi Martinovi, který mi otevřel v mnohém oči a svým vlastním dobrým jménem se za mne postavil a zaručil – bez něj bych tak úspěšný první rok zažil jen stěží. Vděčím své rodině a přítelkyni, kteří mi v ekonomicky nejisté době fandili a měli trpělivost s pružnou pracovní dobou. Vděčím také širokému zástupu kolegů a přátel v oboru, kteří mi svými tweety, doporučeními a pozváním na různá setkání pomohli nakopnout osobní marketing. To je asi i moje hlavní rada a poselství článku těm, kdo volnou nohu teprve zvažují – nesmíte na to být sami!

Děkuju vám všem za tuhle úžasnou zkušenost a těším se na další rok! :-)

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho, prosím :-)
 
   
Přidat komentář

Komentáře (26)

  1. Lukáš Pítra Jiří Rostecký - 28.3.2013 (17.01)

    Tleskám! Nádherný článek, velmi zajímavé a motivující čtení. Pro člověka, kterého to čeká, je to ukázkou reality. Gratuluji a přeji hodně štěstí do budoucna! :)

  2. Lukáš Pítra Jiří Šubr - 28.3.2013 (17.19)

    Bezva příspěvek a musím souhlasit s mnoha body, hlavně jak moc je důležité mít kvalitní jméno a hlavně neudělat obrovskou chybu, protože opravdu ručíté svým jménem, né firmou.

    Já jsem šel ze studií rovnou „na vlastní nohu“, neb jsem si několik let předtím připravoval půdu, a taky musím říci, že je to super volba a nelituji. A že můžou přijít problémy? Kde nepřijdou. Podstatné je, abychom je s čistou hlavou vyřešili :)

  3. Lukáš Pítra Martin Kolčaba - 28.3.2013 (17.20)

    Lukáši, perfektní článek, sdílím dál! A díky za zmínku. Ať se daří.

  4. Lukáš Pítra Martin Matějka - 28.3.2013 (17.26)

    Lukáši díky za článek a za to, že jsi tak vnímavý „žák“ :-). Jde nám to :-) Díky!

  5. Lukáš Pítra George Matas - 28.3.2013 (17.28)

    Super!

  6. Lukáš Pítra Martin Kolčaba - 28.3.2013 (17.29)

    btw hodně vám závidím ten společný kancl, takhle bych taky někoho potřeboval. Ono dělat z domova má svý výhody, ale i nevýhody. A to se od příštího roku chystám část roku dělat z karavanu. :-)

  7. Lukáš Pítra George Matas - 28.3.2013 (17.31)

    Super článek :) Vážim si všech lidí co se postavili na ,,vlastní nohy,, nebo se o to snaží :) sdílím článek na FB :)

  8. Lukáš Pítra Lukáš Pítra - 28.3.2013 (17.34)

    Martine K.: jo, mít k sobě člověka co je osobně i odborně na stejné vlně je k nezaplacení. Člověk si pak krom práce užije i pořádný kus legrace, má se s kým poradit nebo si nechat dát k něčemu otevřenou zpětnou vazbu :-)

    Co jsem slyšel tak právě z tohohle důvodu zažívají rozmach různé coworkingy a huby. Zkus Martine napsat Robertovi, jestli nebude mít poblíž tebe nějaký tip :-)

  9. Lukáš Pítra Marek - 28.3.2013 (18.02)

    Gratuluji, perfektní článek a dobrá práce.

  10. Lukáš Pítra Vítek - 28.3.2013 (19.17)

    Moc pěkně napsané, obzvláště se mi líbí vyzvednutí pokory a tvorba dobrého jména tím, co dělám, nejenom marketingem. Držím palce do dalších úspěšných let.

  11. Lukáš Pítra Pepan Mencl - 28.3.2013 (20.33)

    Pěkný článek, přeji hodně sil do dalších let.

  12. Lukáš Pítra Jan Onesork - 28.3.2013 (20.36)

    Podle článku to vypadá, že se v osobním rozvoji posouváte mílovými kroky, Lukáši. Pro mě inspirativní :-)

  13. Lukáš Pítra Jan Nachtigal - 28.3.2013 (23.26)

    Hezké a zajímavé. A poté, co jsem, byť krátce, poznal tvé názory, ti to i opravdu věřím. Přeji hodně úspěchů i v tom dalším roce :-)

  14. Lukáš Pítra Jarda Vidim - 29.3.2013 (0.39)

    Lukáši, super článek. Lepší reklama pro freelance snad ani nemůže být. Velké uznání za to, že si uvědomuješ důležitost všech faktorů (Martin…), které ti pomohly růst. To každý nedokáže.

  15. Lukáš Pítra Patrik Šíma - 29.3.2013 (9.05)

    Když koukám na tu hromadu doporučení Navonenoze, tak ti ten rok šel skvěle! Přemýšlels už nad tím, co budeš dělat, až přestaneš stíhat? Budeš šroubovat cenu, abys pořád zůstal freelancerem nebo zvážíš obch. společnost?

  16. Lukáš Pítra Bára Rektorová - 29.3.2013 (16.48)

    Moc pěkný článek, je fajn o svých zkušenostech napsat, je to inspirace pro ostatní. Vzpomínám na svůj první rok na volné noze, nejvíc mě asi překvapila ta osamocenost, kamarádi a rodina mě sice podpořili, ale vlastně nechápali čím člověk na volné noze prochází. Moc mi pomohla komunita freelancerů (samozřejmě přes Roberta Vlacha :-) ), najednou jsem viděla, že absolutně nejsem sama v tom, co dělám a s čím se peru.

  17. Lukáš Pítra Kvasnička Jan - 30.3.2013 (17.14)

    Super článek Luki, jen tak dále, ať to pořád klape. Je zajímavé sledovat začátky lidí na volné noze, jak se komu dařilo, kdy to skřípalo a jak se s tím poprali.

  18. Lukáš Pítra Jan Tlusťák - 30.3.2013 (18.35)

    Velmi trefný, šťavnatě napsaný a hlavně poučný článek. Jakoby jsi mi mluvil z duše. Jednou to vezmu za vzor a napíši o tom jak se padá ještě z o něco větší výšky jménem s.r.o. :D Díky.

  19. Lukáš Pítra Lukáš Pítra - 31.3.2013 (9.59)

    Díky všem za pozitivní zpětnou vazbu, sdílení i komentáře mi udělaly velkou radost :-)

    Patrik: Do bodu, kdy jsem nestíhal, už jsem se několikrát dostal. Cenu jsem zvýšil plošně jen jednou v prvním kvartálu podnikání, od té doby mám vnitřně stále ještě pocit, že ji mám nastavenou správně a nezdražuju. Zakázky, na které nemám kapacity, tak přesměrovávám na další šikovné lidi v oboru – většinu z nich jsem odkázal i v článku. Obchodní společnost určitě ne – sice nikdy neříkej nikdy, ale jsem teď jako freelancer maximálně spokojený a ty peníze navíc z dodatečného byznysu by mi za starosti s tím spojené v tuto chvíli nestály :-)

  20. Lukáš Pítra Michal Janík - 3.4.2013 (9.40)

    Držím palce Martine do dalších dní/měsíců/let

    :o)

  21. Lukáš Pítra Hosting - 5.4.2013 (9.06)

    Zaujímavé zhrnutie. Pokora je veľmi dôležitá, ale v dobrých časoch človek na ňu príliš nemyslí. Určite aj takýto pád na zem človeku výrazne prospeje a nasmeruje ho k správnemu rastu.

  22. Lukáš Pítra Filip Brůcha - 5.4.2013 (15.30)

    Super článek. Díky němu jsem si jistý, že jsem se nerozhodl špatně.

  23. Lukáš Pítra Jakub Hladík - 7.7.2013 (7.30)

    Děkuju :) pevně věřím, že mě právě tento rok čeká. :)

  24. Lukáš Pítra Lenca - 7.8.2013 (13.21)

    Držím palce do dalších let, to mě motivuje, abych se nadále snažila zase o něco více :-)

  25. Lukáš Pítra Ondřej Duffek - 16.6.2014 (9.21)

    Lukasi, diky za pozitivni clanek, presne neco takoveho jsem potreboval! Zbyvaji mi jeste 3 tydny „agenturni pohody“ a vrham se do stejnych vod jako ty. Diky a drzim palce, at se dari! O.

  26. Lukáš Pítra Tonda Pátek - 15.6.2015 (22.43)

    Parádně sepsané a super zkušenost. Velké štěstí na lidi. Moc vám to přeju a ať se daří dál. Tonda



Podělte se o názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *