Recenze: Konec prokrastinace

Stalo se vám někdy, že jste namísto práce překlikávali mezi sociálními sítěmi a otevřenými dokumenty? Znáte ten pocit, kdy si nadšeně vypíšete To-do list s takovým tím „udělám spousty práce, dobře já!“ a pak před sebou úkoly jen valíte jak hroudičku z trusu? Šli jste někdy spát s pocitem, že jste ten den pořádně nic neudělali, ač jste měli a vlastně i docela chtěli? Já teda jo. Knížku Konec Prokrastinace Petra Ludwiga jsem koupil v naději, že se o sobě něco dozvím a posílím prokrastinační imunitu. Povedlo se upracovanému SEO konzultantovi něco vytěžit pro praxi?

Sloni, křečci a feťáci

První část knihy je teoretickým (překvapivě vůbec ne nudným) úvodem do prokrastinačního podsvětí. Dozvíte se, jak funguje motivace a že ne každý typ motivace je dlouhodobě udržitelný. Budete si umět zdůvodnit, proč se vám často do něčeho nechce a proč možná z některých věcí nemáte v životě trvalý pocit radosti. Seznámíte se s pojmem rozhodovací paralýza a pochopíte, proč je obrovsky důležité mít osobní vizi. Možná také zjistíte, že jste stejně jako já tak trochu cílový feťák a v čem je tahle droga nebezpečná.

V další části knihy se naučíte pracovat se svým vnitřním slonem – emocemi, které dávají našemu mozku a racionálním snahám pěkně na zadek. Dostanete do ruky 8 užitečných nástrojů pro každodenní kontrolu a posilování svojí vůle, produktivity a konečného pocitu štěstí z prožitého dne. Dozvíte se, co to znamená „chytít křečka“ a jak se svých zahryznutých křečků zbavit. Pochopíte, proč je důležité být každý den trochu hrdinou a proč je důležité se umět vědomě radovat z úspěchů i úplných drobností.

Pro mne osobně bylo důležité ujasnit si, že co dělám a jaký z toho mám pocit je moje vlastní volba – ne volba mého okolí. Jsem ten typ člověka, co by nejradši stihl všechno – kupu práce, kupu zábavy, rodinu, vzdělání, sport, zážitky, spánek a ideálně bych ve všem chtěl být nejlepší. Díky Konci prokrastinace jsem si uvědomil, že superman zkrátka nejsem a musím si dobře vybrat, čemu nebo komu se budu věnovat a proč. Neříkám, že mne oslovily všechny tipy a nástroje, odnesl jsem ale skutečně velký kopec inspirace.

Z čistě čtenářského pohledu musím ocenit, že knížka se velmi příjemně a rychle čte. Důležité myšlenky jsou shrnuty blbuvzdornými nákresy, nikde jsem se neztrácel ve složitých souvětích nebo akademických výkladech. Protože jsem měl už dřívější zkušenost s koučingem, spojovaly se mi myšlenky krásně dohromady v kompaktní puzzle a s aplikací nápadů a nástrojů jsem začal v podstatě už během čtení :-)

Konec prokrastinace v praxi

Už léta používám k plánování a sebekoučingu diář Fokus, kam si každý den i začmáraným smajlíkem vyznačím, jak se mi povedl. Kamarád Martin by určitě dosvědčil, že běžný týden je „trochu jasno, jinak střídavě oblačno až zataženo“. Týden a kus poté, co jsem začal aktivně pracovat s myšlenkami z knížky se mi poprvé po třech letech povedlo mít 7 vysmátých kebulí v řadě, to je myslím důkaz místo slibů :-)

A co tedy dělám nově v praxi?

•  napsal jsem si osobní vizi a dělám jen věci, které jsou s ní ve shodě
• úplně jsem překopal systém denního plánování úkolů
• zavedl jsem si buzer lístek, který vedu v Google Docs tabulce (snadno přístupná naprosto kdekoliv)
• začal jsem důsledně drobit velké úkoly, abych neděsil svého sloníka
• každý den ráno si vytipuju příležitost pro hrdinský kousek a kupodivu si to docela uživám :-)
• vědomě pracuju s flow a okamžitě řeším chvíle, kdy flow vyhnije

Takže Petře, DÍKY! :-)

27.5.2013 napsal Lukáš Pítra