Lukáš Pítra

Lukáš Pítra.

Už 12 let pomáhám online projektům k vyšší efektivitě a ziskovosti. Svoji práci miluju :-)

Twitter

Nejnovější tweety:

Action bias – když vás to svrbí „něco udělat“

25. května 20200 komentářů

Nutkavá potřeba něco udělat, nějak zareagovat, převzít iniciativu. Provází nás podnikáním i osobním životem. Vystrkuje svoji škaredou hlavu tím víc, čím silnější je tlak okolností a čím víc očí je k nám upřených. Nejčastěji se action biasu dívají do očí manažeři a to hlavně v dobách, kdy se nedaří.

Prokletí fotbalových brankářů

A je to v háji. Po oscarovém hereckém výkonu čutálisty soupeřova týmu píská sudí penaltu. Zatuhlým fandům na tribunách kečup odkapavá z párku na pivní pupky. Šály se netočí, čas stojí. Vaše úloha brankáře je přetěžká. Čelo orosené, v uších hučí. Protihráč se rozbíhá a napřahuje haksnu k mičudě.

Jste pod tlakem, všichni okečupení pupkáči zírají na vás, i trenér, i spoluhráči, i maminka v televizi. Něco přece musíte udělat. V mžiku vteřiny volíte stranu a skáčete. A má vás. Action bias. Je to prevít.

Action bias among elite soccer goalkeepers: The case of penalty ...

Dnes už věhlasná studie Bar-Eli, Levina a kol. dokumentuje, že brankáři s železnou pravidelností „skáčou někam“, ačkoliv by statisticky měli lepší šance neskákat nikam.

Zelená je tráva, byznys to je hra

V byznysu je to podobné, zvlášť v rozhodovací roli. Vlastně těžší, protože náročných situací kdy je zdánlivě třeba hned nějak konat bývá v provozu mnohem víc, než penalt ve fotbale. A možností kam můžete skočit podstatně víc, než doleva nebo doprava. Jen na vás možná nekouká tolik očí, zato koukají víc zblízka.

Schválně si vzpomeňte, kolikrát jste zbrkle udělali něco prostě jen abyste neztratili tvář a nevypadali slabě, nerozhodně, bezradně, odevzdaně. Je to běžné, action bias vyvěrá silně z potřeby ochránit svůj obraz před druhými v ohrožující situaci, spíš než z racionální potřeba, že je fakt třeba konat. Nebo před vlastním obrazem o sobě, jako se to stalo mě v reakci na karanténu – 72h po vyhlášení už jsem měl podrobné plány konce světa a krizový plán jel na 100%. Nelituju toho, povedlo se mi nic nepotentovat, byl jsem ready a leccos posunul – ale stálo mě to hodně energie a dost věcí vyšumělo.

Tlaků je ostatně vícCialdini ve zbraních vlivu popisuje Consistency – nutkavou potřebu lidí projevovat se slovy a skutkem stabilně, konzistentně. A taky nutkavou potřebu ostatních to od nás očekávat jako signál důvěryhodnosti, předvídatelnosti, až ctnosti. Není proto divu, že pokud dáváte stabilně najevo nějaký názor („já mám věci ve firmě pevně pod kontrolou“, „chci abychom udávali tempo trhu“, „já sem dravec, svět patří těm co se nepo..“ apod.) tak pak od vás očekáváte vy i vaše okolí, že podle toho budete nějak jednat.

Příběhy okolo nás také nahrávají akci – málokdy se dočtete o nějakém úspěšném politikovi, podnikateli nebo umělci, který se dostal na vrchol tak, že by hlavně trpělivě vyčkával a radši nic zbrkle nepokazil. To je zase survivorship bias – chyba ve vnímání reality úspěchu, kdy sledujeme těch pár nejúspěšnějších a z jejich činů a kvalit vyvozujeme, že „takhle se to dělá, aby jeden uspěl“ a opomíjíme ty, kteří se chovali stejně a nefugovalo to, měli smůlu nebo to byla špatná strategie. Ano, nečinností asi člověk díru do světa neudělá, ale, statisticky, nejspíš shořelo i dost brankářů, co vybrali stranu a skočili.

Pokud máte vysoké sebevědomí nebo jste control freak, je vaše náchylnost k action biasu obzvlášť vysoká. Tedy pokud věříte, že svůj život a svět okolo sebe ovlivňujete hlavně svým úsilím (a podceňujete vliv vnějších vlivů, jiných lidí a prosté náhody) a/nebo pokud máte tendenci silně přeceňovat svoje schopnosti a odhady (což jak bych rád ukázal v nějakém dalším blogpostu máme skoro všichni).

Zkrátka, šance že pohlednete nutkání jednat (a pak si nějak dobře zpětně zdůvodníte proč) je velká.

Důsledky a prevence action biasu

Důsledkem je iracionální zbrklost. Ve snaze nějak zareagovat (na koronavirovou karanténu, na propad eura, na vstup silného konkurenta, na novou příležitost na trhu, …) opustíte pod tlakem situace běžné rozhodovací procesy – jako třeba si věci v klidu rozmyslet s dostatkem informací. Asi tušíte, že ač to může občas díky silné intuici (nebo opět jen náhodně) vyjít, v dlouhém období spíš nasekáte chyby. Své o tom vědí investoři, pro které je action bias živou noční můrou.

Výhled je neveselý, určitě byste se raději nenechali ošálit a rozhodovali se lépe. Jak zabojovat s puzením k akci?

Mějte dobře definované dlouhodobé cíle – ideálně za pomocí metodiky, která udržuje cíle dostatečně konkrétní a měřitelné (SMART, OKR aj.). Cíl „Zvýšit ziskovost o 10% při zachování konstantních tržeb vzhledem k inflaci“ je dobrý rozhodovací kompas pro vážení rozhodnutí pod tlakem, jak reagovat na to či ono. Rozhodně to funguje jako lepší kompas, než cíle typu „letos musíme zase trochu vyrůst“.

Buďte nejplnější flashka v penále. Potřebujete informace, hodně informací. Pokud možno z co nejrozmanitějších (a stále smysluplných, jasně) zdrojů. K dupání na PANIC button by neměl stačit jeden report, jeden názor kolegy, jeden výlev nadřízeného. Naplňte svou rozhodovací flashku daty, zkušenostmi, názory. Ověřujte platnost názorů a dat, hrajte ďáblova advokáta pokud jde fakt o lámání chleba. Nebo se občas někoho zeptejte – konzultanta, znáného z branže, dědy co vám vždy dobře poradil.

Diversifikujte názory, se kterými přicházíte do styku. O kognitivních biasech se obecně ví, že chytří a vlivní lidé jim podléhají častěji, než průměrná populace – ačkoliv by logika napovídala, že vyvinuté kritické myšení biasy zablokuje. Jste-li chytrý expert je vysoká šance, že pod náporem emocí a rozhodovacích zkratek máte silně nadprůměrnou tendenci přeceňovat svoji schopnost dobře se rozhodovat pod tlakem a s omezenými informacemi. A to dokonce i ve věcech mimo obor expertízy. Vlivní lidé zas bývají obklopení ustrašenými přikyvovači.

Jedním z nejčastějších doporučení „jak vyzrát na biasy“ je dát slyšet různorodým názorům, různě rozeným hlavně od těch vašich vlastních. Propichujte profesní a sociální bubliny a občas přetrpte vyslechnout si věci, které do vašeho vidění světa vůbec nezapadají. Díky jiným pohledům na věc si ostatní snáz všimnou vašich vám neviditelných chyb v úvaze a upozorní vás na alternativy.

Dejte si pozor na bandwagon effect. V nenadálých těžkostech máme sklon dívat se po ostatních. Všichni běží? Poběžím taky, lev mě nesežere. Je to evolučně dané nutkání a většinou je celkem užitečné. Tedy za předpokladu, že ti ostatní vědí co dělají – lva asi kdysi každý poznal a zdrhat byl fajn nápad. V komplexní realitě moderního byznysu si troufám říct, že po většinu času většina lidí moc neví, co dělá a trošku to zkouší, trošku kopíruje ostatní. Pokud většina kopíruje většinu, snadno se může trendem stát něco, co pro vás nedává ale vůbec žádný smysl. Snažte se odolat pokušení reagovat jako všichni okolo. Přemýšlejte v kontextu své situace.

A když je dobrý důvod, konejte!

Neodnášejte si z článku, že nejlepší je narvat hlavu do písku a čekat, až se věci vyřeší. Opačný extrém akce – nečinnost a tíhnutí ke statu quo, je nebezpečný bias sám o sobě. Když je co a proč dělat, dělejte. Ale s rozmyslem :-)

Líbí se vám článek?
Sdílejte ho, prosím :-)
 
   
Přidat komentář

Podělte se o názor

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *